"Určitě nově zvolení senátoři mohou zkusit kandidáta na Hrad navrhnout, i když ještě nebudou mít v ruce osvědčení o zvolení, a pak bude záležet na ministerstvu vnitra, jak se k takové nominaci postaví. Já bych ji uznal," řekl iDNES.cz Jan Kysela, ústavní expert a tajemník stále komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury.
Uzávěrka podání kandidatury na prezidenta je 6. listopadu, tedy sedmnáct dní po skončení druhého kola senátních voleb. Času tedy není příliš mnoho, ale nějaký přece jen je.
Například podnikatel Tomio Okamura, který kandidaturu na Hrad podmiňuje úspěchem v senátních volbách, by pak kandidaturu mohl podepsat sám sobě, pokud by získal ještě 9 dalších podpisů. Kandidáta totiž může navrhnout 20 poslanců, 10 senátorů nebo 50 tisíc občanů v petici.
Příští rok končí osm ústavních soudců
I když senátoři zavedením přímé volby prezidenta přišli o jednu z kompetencí a u většiny zákonů je mohou poslanci přehlasovat, příští rok budou rozhodovat o zásadní změně ve složení Ústavního soudu. Mandát totiž vyprší celkem osmi ústavním soudcům, včetně předsedy Pavla Rychetského.
Ústavní soudci, jimž už příští rok vyprší mandátPavel Rychetský (předseda Ústavního soudu), Pavel Holländer, Vojen Güttler, Jiří Mucha, Miloslav Výborný, Dagmar Lastovecká, Jan Musil, Jiří Nykodým |
Senát přitom v posledních letech několikrát končícímu prezidentovi Václavu Klausovi předvedl, že jen tak někoho jako nového ústavního soudce neschválí. Volná doteď zůstávají dvě místa po Elišce Wagnerové a Františku Duchoňovi.
Ústavní soud přitom například v posledních letech o jeden hlas neuznal stížnost ČSSD proti zavedení přímých poplatků ve zdravotnictví či rozhodl o tom, že se předčasné volby v roce 2009 nakonec nekonaly. Změna složení Ústavního soudu, jak ji bude navrhovat nový prezident a schvalovat senátoři, může názorem této instituce pořádně zamávat.
V Senátu má teď klub ČSSD 38 členů a přijít může o 5 senátorů, takže oranžoví potřebují vyhrát v osmi obvodech, aby měli znovu sami v horní komoře parlamentu většinu. Výrazně těžší pozici má ODS, jejíž klub má 24 členů a může přijít až o 13 křesel. Do těchto počtů nejsou započteni Jiřina Rippelová a Petr Pakosta, kteří tyto dvě strany opustili. Rippelová utekla od ČSSD k zemanovcům, Pakosta opustil ODS. O tři křesla ze sedmi mohou přijít lidovci, o tři z pěti klub TOP 09 a Starostů a komunisté o jedno ze dvou.
Oranžoví zkusí obhájit 13 hejtmanů a přispět tak k pádu Nečase
V krajských volbách jde o to, zda se sociálním demokratům podaří udržet skvělou pozici v krajích, kterou získali před čtyřmi lety. S výjimkou Prahy mají třináct hejtmanů ve všech ostatních krajích.
Bohuslav Sobotka po jednání Mandátního a imunitního výboru
"Tyto volby pokládáme za vynikající příležitost, aby se lidé vyjádřili k politice vlády a každý sám za sebe vyjádřil vládě při hlasování u voleb nedůvěru," řekl v rozhovoru pro iDNES.cz předseda ČSSD Bohuslav Sobotka (čtěte zde).
I když kraje přímý vliv na vládu nemají, případný výrazný neúspěch vládních stran a hlavně ODS může dál oslabit Petra Nečase, jemuž se za dva roky rozplynula většina 118 hlasů ve Sněmovně. Teď bojuje s rebely ve vlastním klubu o balíček s vyššími daněmi a na začátku listopadu bude hájit funkci předsedy na volebním kongresu ODS.
Jiří Pospíšil a Petr Nečas
"Za měřítko úspěchu budu považovat hlavně to, do jaké míry se nám podaří zabránit politickému kartelu sociálních demokratů a komunistů v krajských zastupitelstvech," řekl iDNES.cz Nečas (rozhovor najdete zde).
"Nevidím, jak by mohl výsledek krajských a senátních voleb ovlivnit projednávání konsolidačního balíčku v klubu ODS," tvrdí Nečas. Kdyby ODS ve volbách uspěla, šance rebelů na to, že dosáhnou výměny Nečase na volebním kongresu, by ovšem výrazně klesly.
V několika krajích teď sociální demokraté vládnou s pomocí komunistů; na Karlovarsku a v Ostravě v přímé v koalici, v několika dalších (Plzeňsko, střední Čechy, Vysočina) KSČM vládu oranžových toleruje. Na Liberecku komunisté tiše podporují sociální demokraty a Stranu pro otevřenou společnost. V jižních Čechách a na Ústecku vládne ČSSD spolu s ODS, v dalších krajích s lidovci a na Zlínsku i Olomoucku je duhová vláda ČSSD, lidovců a ODS.
Komunisté už jasně řekli, že tentokrát by stáli o víc otevřených koalic, a Sobotka jim v podstatě přitakává. Za možné koaliční partnery označil KSČM nebo lidovce.
