Premiér Petr Nečas dokázal letos upevnit svou pozici v ODS. Podpořil výměnu Petra Tluchoře v čele poslanců ODS a pak z vlády vyhodil jeho spojence Ivana Fuksu.

Premiér Petr Nečas dokázal letos upevnit svou pozici v ODS. Podpořil výměnu Petra Tluchoře v čele poslanců ODS a pak z vlády vyhodil jeho spojence Ivana Fuksu. | foto: Roman Vondrouš, ČTK

2011: Nečas posílil pozici v ODS, rozpůlené ČSSD vládnou dva lídři

  • 509
Petr Nečas uchopil svou ODS pevněji, než se od něj očekávalo. Dokázal letos ustát pokus o destrukci koalice s Věcmi veřejnými, která mohla smést i jeho. Z funkce šéfa poslanců ODS pak odstranil Petra Tluchoře a z vlády jeho spojence Ivana Fuksu. Na opoziční ČSSD bylo občas vidět, že mluví dvěma různými hlasy - Bohuslava Sobotky a Michala Haška.

ODS má ve vládě početně jen těsně navrch nad TOP 09, s níž svádí souboj o pozici lídra na pravici. Nečas dával postupně stále více najevo, že nehodlá přepustit pozici číslo jedna v pravé části spektra tandemu Miroslav Kalousek - Karel Schwarzenberg. Ostře se postavil proti ekologické superzakázce a dal najevo, že nedovolí, aby ji ministr financí ve vládě prosadil.

V pražských Letňanech se (22. října) uskutečnil 22. sjezd ODS. Na snímku Petr

V průběhu roku musel Nečas čelit tlaku části své strany, aby byly z vlády vytlačeny Věci veřejné. V tom se výrazně angažoval Petr Tluchoř, nyní již bývalý šéf poslanců občanských demokratů a blízký spojenec expremiéra Mirka Topolánka. Když dokázal Nečas pokračování koalice ve své straně obhájit, zasadil se o výměnu Tluchoře za Zbyňka Stanjuru. (více zde)

Součástí upevňování Nečasovy pozice byla i výměna ministra zemědělství Ivana Fuksy za Petra Bendla, čímž chtěl Nečas pomoci Bendlovi, aby se Tluchoř nestal šéfem středočeské ODS. Na kongresu pak Nečas hravě prosadil prodloužení mandátu vedení strany až za senátní a krajské volby v roce 2012.

Bilance roku 2011 a prognóza 2012

Jeho jasná podpora pomohla pražskému primátorovi Bohuslavu Svobodovi bleskově změnit koalici na radnici hlavního města. A za svůj úspěch může Nečas považovat, že přes spory v koalici prosadila vláda v parlamentu schválení důchodové, zdravotní a sociální reformy. Od letošního ledna ale zároveň podle CVVM klesly preference ODS z 26,5 na 18,5 procenta.

Opoziční ČSSD si zvolila nového předsedu. Bohuslav Sobotka těsně porazil jihomoravského hejtmana Michala Haška. Ještě více ale pak bylo vidět, že strana je "vedví".

Sobotka i Hašek ovládají každý zhruba polovinu sociální demokracie, a pokud se k něčemu významnému v politice vyjádří jeden, přispěchá hned se svým stanoviskem ten druhý - a ne vždy vyznívají shodně. Stranickou "kometou" se ukázal být Jiří Dienstbier mladší. Po úmrtí svého otce byl zvolen senátorem za Kladno a jasně se dostal do nejužšího vedení ČSSD. (více o sjezdu zde)

Bohuslav Sobotka a Michal Hašek na programové konferenci ČSSD.

Preference strany končí rok 2011 na 34 procentech, a to ze sociální demokracie dělá favorita nejbližších voleb. Klub sociální demokracie ve Sněmovně početně oslabil odchod expremiéra Jiřího Paroubka a Jiřího Šlégra do jejich nové strany - Národní socialisté Levice 21. století.

Jiří Paroubek a Jiří Šlégr oznámili na tiskové konferenci odchod z ČSSD. (7.

Zatím není jasné, jak silné oslabení to pro ČSSD skutečně je. Pod Paroubkovým vedením sice v roce 2010 dokázala vyhrát volby, ale jeho styl odehnal sociálním demokratům část jejích potenciálních voličů, a hlavně straně snížil koaliční potenciál natolik, že místo vítěze voleb vládnou ODS, TOP 09 a Věci veřejné.

Největší pozornost ČSSD vzbudila akcí "obstrukce" v Poslanecké sněmovně, která trvala šest dní a při níž se strana neúspěšně snažila zabránit schválení vládních reforem. Po sérii nočních jednání sociální demokracie neuspěla, ale před svými voliči předvedla velmi viditelnou PR akci, kterou se jim snažila naznačit, že na jejich zájmy skutečně myslí. (více o obstrukcích zde)

Až do prosince byla TOP 09 jedinou stranou ve vládě, která nemusela měnit ministra. A svým způsobem to stále platí. Poroučet se totiž musel jen Jiří Besser, který ale není členem TOP 09, nýbrž místopředsedou hnutí Starostové a nezávislí.

TOP 09 těží z toho, že má díky obsazení křesel ve vládě zaručenou pozornost. Díky Miroslavu Kalouskovi v čele financí, Jaromíru Drábkovi na ministerstvu práce a sociálních věcí a Leoši Hegerovi na zdravotnictví se může strana prezentovat jako tahoun reforem a oslovovat tak podstatnou část pravicových voličů.

Ministr financí Miroslav Kalousek a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg na 32. schůzi Poslanecké sněmovny, která schválila návrh státního rozpočtu na rok 2012. (14. prosince 2011)

Strana jako první nominovala svého předsedu Karla Schwarzenberga jako kandidáta pro volbu prezidenta, ať už budou volit všichni občané či parlament. (více zde)

Kalousek několikrát v průběhu roku vyvracel kuloární zvěsti, že se už připravuje na to, jak jeho strana "přepřáhne" a vsadí na koalici s ČSSD, a že bude chtít dostat Schwarzenberga na Hrad výměnou za souhlas s předčasnými volbami. O stabilitě postavení TOP 09 vypovídá, že rok začala na podpoře u 17 procent voličů a v prosinci měla podle CVVM podporu 17,5 procenta občanů.

Věci veřejné byly v prvních měsících roku nejméně stabilním článkem vládní koalice. Nejblíže odchodu z vlády byly, když koalice na jaře vyjednávala o tom, kteří ministři za VV vládu opustí. Vít Bárta zatížený obviněním, že uplácel některé poslance své strany, rezignoval sám a koaliční partneři si vymínili i odchod Radka Johna z vnitra. Schwarzenbergova přímluva ale ve vládě nakonec udržela ministra školství Josefa Dobeše.

Obliba Věcí veřejných u voličů letěla letos střemhlav dolů - podle CVVM se z 9 procent v lednu propadly až na 1,5 procenta v prosinci. Přispělo k tomu několik věcí. Zčásti ztráta důvěryhodnosti Věcí veřejných, když MF DNES zveřejnila starý Bártův podnikatelský plán ještě z doby jeho působení v ABL, že jde do politiky proto, aby rozšířil prostor pro zakázky, které strana získá. (více zde)

Vít Bárta, Kristýna Kočí a Radek John na snímku z července 2010.

Věrohodnosti Věcí veřejných uškodil jarní vnitřní boj ve straně, po němž opustili klub VV ve Sněmovně Kristýna Kočí, Jaroslav Škárka a Stanislav Huml.

Věci veřejné také v průběhu roku čím dál více předváděly stále stejnou taktiku, kdy spory v koalici nejprve vyhrotily na maximum, aby se nakonec téměř ve všem podstatném s ODS i TOP 09 domluvily a od ultimát ustoupily. Výjimkou bylo schvalování daňové reformy na podzim, kdy VV neustoupily z toho, že nesmí skončit daňové zvýhodnění stravenek. To už ale byly preference strany dole.

Druhá opoziční levicová strana - KSČM - ve Sněmovně kvůli síle vládní koalice jen paběrkovala. Největší pozornost komunisté přitahovali, když se k pultíku ve Sněmovně dostal některý z poslanců patřících ke stalinistickému křídlu ve straně.

Například v červnu při projednávání zákona o protikomunistickém odboji si Stanislav Grospič vysloužil bouchání poslanců ostatních stran do lavic, když mimo jiné prohlásil: "To, co vy dnes chcete uznat jako odboj, nebyl ve skutečnosti odboj žádný. Bylo to pouze individuální vyjadřování nesouhlasu placené velice štědře zahraničními centrálami, které měly zájem na rozvratu československého státu."

Pokud i Senát schválí změnu ústavy a zavede volbu prezidenta všemi občany, přijdou komunisté i o roli "jazýčku" na vahách, kterou si při předchozích volbách hlavy státu tak užívali. Podle průzkumu preferencí ale komunisté posilují - z 8,5 procenta v lednu podle CVVM vyšplhali do prosince na 17 procent a jsou momentálně téměř stejně populární jako ODS i TOP 09.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video