Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Boj o pomlčku i o Havla. Před 20 lety se definitivně stvrdil rozpad ČSFR

  12:02aktualizováno  12:23
Psal se 26. srpen 1992. V brněnské vile Tugendhat se už poněkolikáté sešli tehdejší premiéři české a slovenské vlády. Václav Klaus a Vladimír Mečiar svým podpisem definitivně stvrdili smlouvu, která z České a Slovenské federativní republiky, jež se mimo jiné hádala třeba i o pomlčku, udělala dva samostatné státy.

Tenkrát byli mladší, rozdělení ČSFR však rozhodli právě tito muži: Václav Klaus a Vladimír Mečiar | foto: Koláž - iDNES.cz

Konec historie Československa se začal psát před 20 lety, kdy se premiéři Česka a Slovenska Václav Klaus a Vladimír Mečiar v brněnské vile Tugendhat dohodli na jeho rozdělení.

Pomlčková válka

Pomlčkovou válkou je nazýván spor o název Československa, probíhající po listopadu 1989. Doprovázel základní spor o osud federace ČSSR, který trval od dob před vznikem Česko-Slovenska, později Československa, v roce 1918. Nakonec tehdy dostalo Československo název "Česká a Slovenská Federativní Republika" místo sporných názvů "Československá federativní republika" (česky) a "Česko-slovenská federatívna republika" (slovensky).

Podstata sporu nebyla ani touto formalitou vyřešena a polistopadové Československo/Česko-Slovensko nakonec zaniklo k 31. prosinci 1992, kdy se dosavadní republiky – Česká a Slovenská – k 1. lednu 1993 osamostatnily.

Zdroj: Wikipedia.org

Završily se tak vleklé diskuse politických reprezentací o další budoucnosti ČSFR, které začaly již po pádu komunismu v roce 1989.

Představy politiků obou republik o budoucnosti země se časem ukázaly jako neslučitelné, což potvrdily i parlamentní volby v červnu 1992.

K rozpadu Československa přispěl také fakt, že ODS nominovala Klause na funkci českého premiéra, přestože ho po volbách prezident Václav Havel pověřil sestavením federální vlády. Státoprávní jednání se od té chvíle vedla na úrovni republikových vlád.

Odstředivé tendence umocnila i volba prezidenta, při níž slovenští poslanci v červenci 1992 zablokovali potvrzení Havla ve funkci. Slovenská národní rada navíc 17. července přijala Deklaraci o svrchovanosti Slovenska a ve stejný den Havel oznámil abdikaci. Jeho odstoupení mělo spíše jen symbolický význam, prezident v té době neměl žádný vliv na rozhovory o dalším osudu společného státu.

Vše nicméně vedlo k tomu, že se po 74 letech Češi a Slováci probudili dne 1. ledna 1993 už do svých samostatných republik.

Byl to správný krok, shodují se Klaus s Mečiarem

Po dvaceti letech od rozdělení se pak oba klíčoví muži této změny shodují, že tento krok byl tehdy zcela správný. Stávající prezident České republiky Václav Klaus v dopise Vladimírovi Mečiarovi dokonce napsal, že "onen nesmírně obtížný řez, který jsme před dvaceti lety společně provedli, se ukázal jako nezbytný a potřebný. Pomohl nám všem".

Vila, kde se psal osud Čechů a Slováků. Podívejte se na Tugendhat v novém

Klaus také mimo jiné v bilančním rozhovoru pro Českou televizi uvedl, že kritizované nevypsání referenda před rozdělením zemí nevnímá jako chybu. "Čechů nebylo na co se ptát," řekl Klaus v České televizi. Vypsání referenda by podle něj tak ani tak nezměnilo slovenskou touhu po samostatnosti.

Bývalý slovenský premiér Vladimír Mečiar pak k dvacetiletému výročí vzkázal z oslavy svých sedmdesátých narozenin, že kdyby se republika před 20 lety nerozdělila, bylo by nyní Slovensko jen bezvýznamným evropským regionem. "Proč ještě stále pochybujete, zda to bylo dobře, když to dobře je? Proč o sobě Slováci stále pochybují, to tak spěchají, aby ztratili samostatnost?" ptal se Mečiar.

"Samotné rozdělení republiky hrozilo tim, že se Slovensko za Mečiarovy vlády ocitne na periferii evropských dějin. Naštěstí Mečiarova vláda padla a obě země se staly členy Evropské Unie. Takže jsme vlastně ve společném soustátí, byť nikoliv ve společném státě," řekl k 20. výročí podpisu smlouvy o rozdělení republik bývalý ministerský předseda a současný kandidát na Hrad Miloš Zeman.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Andrej Babiš přichází na večerní jednání ministrů hnutí ANO v průhonické...
Dávali jsme ODS peníze, říká Babiš na nově zveřejněné nahrávce

Exministr financí Andrej Babiš v minulosti zřejmě finančně podporoval ODS. Vyplývá to z nahrávky, kterou ve středu zveřejnil server iRozhlas.cz. Záznam pochází...  celý článek

Doprava u vjezdu nového dálničního úseku D11 přes Kukleny v Hradci Králové je...
D11 stáhla kamiony ze „silnice smrti“, na kraji Hradce je klid před bouří

Dopravní situace v Hradci Králové-Kuklenách u vjezdu na nový úsek dálnice D11 připomíná klid před bouří. Podle místních je jen otázkou krátkého času, kdy ulici...  celý článek

Kolem poloviny studentů na školách ve městě Drammen má jiný mateřský jazyk než...
Učitelé mají smůlu. Víc než miliarda z kariérního řádu půjde na inkluzi

Velká část peněz určených na neschválený kariérní řád, konkrétně více než miliarda korun, poputuje nakonec příští rok na inkluzi. V úterý o tom podle zjištění...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.