Armáda byla v listopadu v pohotovosti, čekala jen na rozkaz zasáhnout.

Armáda byla v listopadu v pohotovosti, čekala jen na rozkaz zasáhnout. | foto: Getty Images

1989: tanky zastavila schůzka s generálem

  • 346
Nechybělo mnoho a armáda mohla před 30 lety zasáhnout proti "kontrarevoluci" – jak tehdy špičky komunistického režimu označovaly demonstrace po 17. listopadu 1989.

Informace vycházejí ze svědectví tehdejšího velitele Západního vojenského okruhu Mojmíra Zachariáše a Michaela Kocába – jednoho z vůdců Občanského fóra (OF).

Právě tito muži hrozbu odvraceli: jednání se účastnil i dnešní prezident Klaus.

Uvnitř komunistického vedení tehdy existovali zastánci tvrdé akce. Ministr obrany Milán Václavík nabízel armádu k potlačení „kontrarevoluce“. A ke zúčtování „s pravicovými živly“ vybízel i vlivný ideologický tajemník KSČ Vasil Biľak.

Dohoda, že se jednotky Západního vojenského okruhu (tedy na území dnešního Česka) nebudou do dění míchat, padla na dosud neznámé schůzce 27. listopadu. S generálem Zachariášem na ní jednali Kocáb a Václav Klaus.

„Ta schůzka byla zcela zásadní. Šlo sice o komunistického generála, ale přesvědčil nás, že i v případě, když dostane rozkaz, armáda zůstane v kasárnách,“ řekl Kocáb.

„Byl to pro nás důležitý a dodnes nedoceněný zlom v dalším jednání s dožívající komunistickou vládou,“ uvedl.

Lidé z Občanského fóra se za generálem vydali proto, že právě on (nikoliv ministr obrany) přímo velel bojovým jednotkám.

Po schůzce si oddechl i Zachariáš. Denně telefonoval nadřízeným, jak má jako velitel vojsk Čech a Moravy reagovat. A stále slyšel totéž: „Dělej, jak myslíš.“ Jenže večer ho doma navštěvovali vlivní lidé z kontrarozvědky. Přinášeli vzkazy, aby bojové jednotky vyjely podpořit ministra obrany Václavíka, pod nímž se kymácelo křeslo.

Někteří důstojníci se navíc v té době báli, že s nimi nový režim tvrdě zúčtuje. „V posádkách přibývaly na stěnách domů malované šibenice. A někdo dokonce zaútočil na stráž letecké základny – to vše mohlo vyústit v tragédii,“ tvrdí Zachariáš.

Kocáb s Klausem se mu zaručili, že „provokace“ ustanou a že se proti vojákům nic nechystá. „Jejich korektního přístupu si dodnes cením. Do puntíku dodrželi to, co slíbili,“ vzpomíná generál.

„Zítra jsem na Slovensku a ty jeď za vojáky do toho Tábora. Něco se tam děje. A vezmi si někoho k ruce,“ řekl 27. listopadu 1989 Václav Havel svému nejbližšímu spolupracovníkovi Michaelu Kocábovi.

Tím někým, koho si vzal Kocáb jako posilu k jednání s velitelem Západního vojenského okruhu, byl Václav Klaus, nynější prezident.

„Zrovna nikam nejel, a tak jsem ho požádal, jestli by se nepřidal,“ vzpomíná Kocáb.

A proč se představitelé Občanského fóra (OF) vypravili právě do Tábora? Sídlil v něm štáb Západního vojenského okruhu, jehož šéf Mojmír Zachariáš velel vojsku v Česku. A navíc právě v tomto městě vedla listopadová nálada k častým incidentům mezi civilisty a vojáky.

„A mělo to ještě třetí důvod. Chtěli jsme jednat s člověkem, který není pod tak velkým vlivem špiček komunistické strany a jenž bezprostředně velí armádě,“ říká Kocáb.

OF kromě toho hledalo – a podle Kocába v osobě Zachariáše našlo – člověka, jenž byl schopen odmítnout šílené návrhy některých komunistických vůdců k ozbrojené akci.

„Armádní špičky – a tím spíše ministr obrany Václavík – byly mimo realitu. Oni zjevně nevěděli, co se děje. Nevěřili jsme jim,“ vysvětluje Kocáb. A že byl Kocábův postřeh přesný, dosvědčuje i tento „detail“.

Zatímco se generál Zachariáš po nadřízených na ministerstvu obrany marně dožadoval instrukcí, co mají jemu podřízené jednotky v měnících se společenských poměrech dělat, v noci ho navštěvovali lidé z bezprostřední ministrovy blízkosti.

„Hučeli do mne, že Milán Václavík je v ohrožení a že by ho měla armáda akcí v Praze podpořit. Byla to schizofrenní situace,“ popisuje tehdejší poměry v armádním velení generál ve výslužbě.

„Oficiálně mi nechtěl nikdo – ani ministr – nic říct. Nanejvýše mne odbyli větou: ‚Dělej, jak myslíš.‘ Ale večer jsem byl neoficiálně týmiž lidmi zprostředkovaně vyzýván k ozbrojenému zásahu,“ vzpomíná Zachariáš.

Nakonec prý s ministrovými prostředníky odmítl jednat: „Řekl jsem jim, že kvůli jednomu člověku či několika politrukům, kteří neumějí nic jiného než intrikovat, nezvednu vojska a nerozpoutám občanskou válku,“ vzpomíná generál.

Může být generálovo svědectví autentické? Nepřihřívá si dnes „polívčičku“? Michael Kocáb Zachariášovi věří.

„Musel být pod obrovských tlakem některých šéfů z ministerstva obrany či ústředního výboru KSČ. Zprávy o zásahu armády jsme měli i my v OF. Proto jsme s Václavem Klausem za Zachariášem vyrazili, abychom prozkoumali terén. A konečně proto mělo pro OF tak zásadní význam jeho ujištění, že pokud bude on ve funkci, tak nedopustí, aby armáda byla zneužita.“

Zajímavé podle Kocába je, že poté, co Zachariáš odmítl poslat armádu do ulic, ozval se mu ještě týž den šéf generálního štábu Miroslav Vacek a domluvil se na jednáních velení armády s Občanským fórem. A najednou bylo prý jasné, že armáda zůstane v klidu.

„Ale tohle ‚jasno‘ vzniklo až na naší schůzce se Zachariášem. Do té doby to nebylo ale ani trochu tak samozřejmé, jak to působí dnes,“ míní Kocáb.

Účastníci schůzky

Mojmír Zachariáš

Do roku 1991 zastupoval Československo ve velení Varšavské smlouvy. Nyní je v důchodu.

Michael Kocáb 

Jeden ze zakladatelů Občanského fóra. V listopadu 1989 se účastnil mnoha schůzek mezi tehdejšími disidenty a komunisty.

Václav Klaus 

V době schůzky s generálem Zachariášem byl neznámým členem Občanského fóra, koncem roku se 1990 se stal jeho předsedou.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video