Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

1961: Londýn chtěl jaderný útok proti Číně

  19:11aktualizováno  19:11
Britská vláda zvažovala v roce 1961 možnost, že by uskutečnila jaderný úder proti Číně, aby komunistickému režimu zabránila zmocnit se dnes již bývalé britské kolonie Hongkong. Vyplývá to z tajných dokumentů londýnské vlády, které byly zpřístupněny historikům.

Británie chtěla do útoku zapojit i letectvo USA. | foto: CorbisProfimedia.cz

Dopisy tehdejšího britského premiéra Harolda Macmillana doporučovaly použít jaderné zbraně, pokud by Čína zaútočila na enklávu Hongkong.

Atomový úder byl považován za jedinou reálnou alternativu ke ztrátě území v případě čínského útoku, kterým komunistické orgány tenkrát nepřímo, ale zjevně hrozily.

Nejvyšší britští politici tehdy debatovali o možnostech, jak Peking přesvědčit, aby nezaútočil. Eventualita jaderného úderu byla v diskusích vyzdvihována jako nejlepší prostředek, jak posílit obranu kolonie proti rostoucím nárokům Mao Ce-tungova režimu. Většinu bomb i jejich nosičů použitých proti Číně měli poskytnout Američané.

Hongkong byl velmi zranitelný, protože veškeré dodávky vody a většina potravin se dovážely z vlastní Číny, a mohly být tudíž okamžitě přerušeny.

Tehdejší ministr zahraničí Alec Douglas-Home napsal šéfovi resortu obrany Haroldu Watkinsonovi a premiéru Macmillanovi doporučení, jak zpracovat Američany. "Je nutné, aby Američanům bylo zcela jasné, že pouze konvenčními prostředky nelze Hongkong hájit a že v případě čínského útoku představují jaderné údery jedinou alternativu vůči možnosti Hongkong ztratit," píše. "Naším cílem musí být přimět Číňany věřit, že útok na Hongkong by vyvolal americký atomový protiúder," psal zase Watkinson.

Británie sice měla své atomové bomby, ale nebylo jich k útoku na Čínu dost.
Také celková vojenská kapacita Spojených států představovala pro Čínu větší nebezpečí, a tedy i argument, proč na Hongkong nezaútočit. Britští diplomati měli Američany přesvědčit, že případný jaderný útok by měla vést společně letectva obou anglosaských zemí.

Hongkong byl britskou kolonií od roku 1842. Británie postupně ztrácela kapacitu kolonii udržet, zvlášť když se Čína také stala jadernou mocností.

V roce 1997 Británie předala správu nad kolonií Pekingu, Hongkong však zůstal zvláštní zónou s mnoha výjimkami a určitou autonomií vůči pevninské Číně.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

STŘEDOVĚK V SYDNEY. Středověcí „rytíři“ Luke Binks a Andrew McKinno pózují...
TÝDEN OBRAZEM: Prasečí koupel, moře bicyklů a středověk v Sydney

V australském Sydney se pořádal turnaj šermířů, Indové slavili výročí vyhlášení nezávislosti a v Londýně si to mezi sebou rozdaly wrestlerky. I tento týden vám...  celý článek

Younes Abouyaaquoub, jeden z podezřelých z teroristického útoku v Barceloně
Řidič z Barcelony mohl prchnout do Francie, policie rozmístila zátarasy

Španělská policie stále pátrá po pachateli čtvrtečního útoku v Barceloně. V troskách domu v Alcanaru našla pozůstatky dvou lidí. Jeden z nich mohl být imám...  celý článek

Hraniční přechod Nathu La mezi Indií a Čínou leží vysoko v Himálaji (10....
Asijské mocnosti se přou o kousek Himálaje, maličký Bhútán tají dech

Na hranicích Číny a Indie to v posledních týdnech jiskří. V odlehlých končinách Himálaje ožil letitý územní spor, v němž obě jaderné velmoci nešetří ostrými...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.