V místech, kde tito ohrožení lidé žijí, by se nové domy už dokonce neměly stavět. To proto, že voda vylitá z břehů tam dosahuje nebezpečných hloubek a rychlostí. Experti život v těchto oblastech označují za „nepřijatelné riziko“.
Přijde-li však takzvaná stoletá povodeň, voda zaplaví území, kde žije dokonce asi 400 tisíc lidí.
Vláda na konci prosince schválila šestiletý plán, který má tyto počty snížit. Například se počítá s více než sto třiceti protipovodňovými opatřeními po celé zemi – opravami jezů, rozšiřováním říčních koryt, stavbami hrází či budováním přehrad.
„Obcí, v níž žije mnoho lidí v oblasti nepřijatelného povodňového rizika, jsou například Brantice u Krnova. Jde téměř o celé údolí s obytnými domy a školou. Povodňová ochrana tohoto území bude v budoucnu zajištěna nádrží Nové Heřminovy a hrázemi či povodňovými zdmi na řece Opavě,“ zmiňuje jeden z projektů – které se v následujících letech zrealizují – Petr Březina, mluvčí podniku Povodí Odry.
Podobný problém mají třeba i obce a města ležící na soutoku Labe s Vltavou a o něco dále s Ohří.
„Mezi lokality s nejvyšším podílem obyvatel žijících v nepřijatelném povodňovém riziku patří řada obcí a měst na vlastním soutoku Ohře s Labem. Z dalších lze uvést Brozany nad Ohří, Křesín a Lenešice,“ vyjmenovává Jan Svejkovský ze státního podniku Povodí Ohře.
V těchto vysoce ohrožených oblastech dnes budují obce zpravidla parky, maximálně sportovní hřiště, které i vysokou a dravou povodňovou vlnu dokážou přečkat, aniž by někdo přišel o život či by napáchala velké škody.
Tisíc obcí ohrožených povodní
V Česku je nesčetně míst, do nichž se nahrne velká voda nebývalou silou. Ve stovkách z nich žijí lidé. Mluvčí Hugo Roldán z Povodí Vltavy zmiňuje řetězec obcí podél dolní Berounky od Hlásné Třebaně po Černošice. „Tam lze provést protipovodňová opatření na přibližně dvacetiletou povodeň, bez potřeby větších a hlubších zásahů do území. V oblasti s významným povodňovým rizikem leží však zejména Kralupy nad Vltavou, kde se aktuálně připravuje větší protipovodňové opatření,“ říká.
V povodí Labe experti připomínají například Raspenavu a Bílý Kostel nad Nisou v Libereckém kraji, České Meziříčí, Hynčice či Záměl na Královéhradecku nebo Verměřovice na Pardubicku. Právě ve východních Čechách se proto v následujících šesti letech postaví kilometry hrází či vybudují suché nádrže, které mají vodu při povodni pohltit.
Ve výčtu zbývá povodí Dunaje, jehož součástí jsou i dvě významné řeky – Morava a Dyje. „Na tomto území leží celkem dvě stě šestnáct obcí s významným povodňovým rizikem,“ vypočítává mluvčí Povodí Moravy Gabriela Tomíčková. V oblastech s nepřijatelným rizikem trvale bydlí přes sto tisíc lidí. Největší podíl v Břeclavi, Křižanovicích a zejména v Troubkách na Přerovsku, které se s devíti oběťmi staly smutným symbolem povodní z roku 1997.
