Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Česku žije na 180 tisíc lidí ohrožených velkou vodou

  4:13aktualizováno  4:13
Za posledních dvacet let se v Česku postavily kilometry hrází a bariér, které mají zabránit rozsáhlým a tragickým povodním. Přesto bezmála 180 tisíc Čechů stále žije v místech, která dostatečně chráněná nejsou. Nová mapa však ukazuje šestiletý plán, jak se s hrozícími povodněmi definitivně vypořádat.

Roklanský potok v Modravě ráno dosáhla třetího povodňového stupně, později klesla na druhý stupeň (1. prosince 2015) | foto: Obec Modrava

V místech, kde tito ohrožení lidé žijí, by se nové domy už dokonce neměly stavět. To proto, že voda vylitá z břehů tam dosahuje nebezpečných hloubek a rychlostí. Experti život v těchto oblastech označují za „nepřijatelné riziko“.

Přijde-li však takzvaná stoletá povodeň, voda zaplaví území, kde žije dokonce asi 400 tisíc lidí.

Vláda na konci prosince schválila šestiletý plán, který má tyto počty snížit. Například se počítá s více než sto třiceti protipovodňovými opatřeními po celé zemi – opravami jezů, rozšiřováním říčních koryt, stavbami hrází či budováním přehrad.

„Obcí, v níž žije mnoho lidí v oblasti nepřijatelného povodňového rizika, jsou například Brantice u Krnova. Jde téměř o celé údolí s obytnými domy a školou. Povodňová ochrana tohoto území bude v budoucnu zajištěna nádrží Nové Heřminovy a hrázemi či povodňovými zdmi na řece Opavě,“ zmiňuje jeden z projektů – které se v následujících letech zrealizují – Petr Březina, mluvčí podniku Povodí Odry.

Podobný problém mají třeba i obce a města ležící na soutoku Labe s Vltavou a o něco dále s Ohří.

„Mezi lokality s nejvyšším podílem obyvatel žijících v nepřijatelném povodňovém riziku patří řada obcí a měst na vlastním soutoku Ohře s Labem. Z dalších lze uvést Brozany nad Ohří, Křesín a Lenešice,“ vyjmenovává Jan Svejkovský ze státního podniku Povodí Ohře.

V těchto vysoce ohrožených oblastech dnes budují obce zpravidla parky, maximálně sportovní hřiště, které i vysokou a dravou povodňovou vlnu dokážou přečkat, aniž by někdo přišel o život či by napáchala velké škody.

Tisíc obcí ohrožených povodní

V Česku je nesčetně míst, do nichž se nahrne velká voda nebývalou silou. Ve stovkách z nich žijí lidé. Mluvčí Hugo Roldán z Povodí Vltavy zmiňuje řetězec obcí podél dolní Berounky od Hlásné Třebaně po Černošice. „Tam lze provést protipovodňová opatření na přibližně dvacetiletou povodeň, bez potřeby větších a hlubších zásahů do území. V oblasti s významným povodňovým rizikem leží však zejména Kralupy nad Vltavou, kde se aktuálně připravuje větší protipovodňové opatření,“ říká.

V povodí Labe experti připomínají například Raspenavu a Bílý Kostel nad Nisou v Libereckém kraji, České Meziříčí, Hynčice či Záměl na Královéhradecku nebo Verměřovice na Pardubicku. Právě ve východních Čechách se proto v následujících šesti letech postaví kilometry hrází či vybudují suché nádrže, které mají vodu při povodni pohltit.

Ve výčtu zbývá povodí Dunaje, jehož součástí jsou i dvě významné řeky – Morava a Dyje. „Na tomto území leží celkem dvě stě šestnáct obcí s významným povodňovým rizikem,“ vypočítává mluvčí Povodí Moravy Gabriela Tomíčková. V oblastech s nepřijatelným rizikem trvale bydlí přes sto tisíc lidí. Největší podíl v Břeclavi, Křižanovicích a zejména v Troubkách na Přerovsku, které se s devíti oběťmi staly smutným symbolem povodní z roku 1997.

Autor:






Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.