Kdy jste se přistěhoval do České republiky a odkud pocházíte? Studoval jste vysokou školu?
Přijel jsem přesně 6. 12. 2005 a narodil jsem se v Nepálu. V Nepálu se lidé učí až do třiceti let a trvá hrozně dlouho, než si vůbec můžete říct, že jste doktor nebo inženýr. Já jsem vystudoval management. Po maturitě se učíme na vysoké škole asi 12 let a až potom můžeme být manažerem.
Co vás vedlo k tomu se přestěhovat a proč zrovna do České republiky?Chtěl jsem se osamostatnit a postavit se na vlastní nohy. U nás je běžné, že se děti v pozdějším věku na rodiče tolik nevážou. Už jsem byl i v jiných zemích od Asie až po Evropu a posuzoval jsem jejich úroveň. Tady se mi líbilo nejvíce.
Jste v Česku spokojený? Plánujete se někdy vrátit zpět?
Jsem tu velmi spokojený oproti ostatním zemím, které jsem navštívil, což byly například Saudská Arábie, Německo nebo Indie. V Nepálu jsem dělal obchodního zástupce, ale to mi nevyhovovalo. Rodina by chtěla, abych se vrátil, ale já nevím, co bych tam dělal, až by rodiče zemřeli. Už mám svůj život tady a nechci to měnit.
Očima autorekRamindra Lamichhane říká, že jeho životním motorem je práce, kterou si užívá a baví ho. Nepatří mezi pohodlné lidi, a přestože je ve věku, kdy už jiní zakládají rodiny, tak on se stále snaží poznávat nové věci a nezahálet. My jsme moc rádi, že si vybral pro svůj pobyt zrovna Český Brod, protože kdyby tu nebyl, tak by naše škola přišla o výborný školní bufet a velice zajímavého člověka. |
Měl jste nějaká očekávání, jak to tady bude vypadat? Splnila se?
Očekával jsem, že to tu bude hezčí než u nás, protože tam máme po celém území Himaláje. Doufal jsem, že tu bude lepší dopravní dostupnost než u nás, a to se mi splnilo. Třeba tramvaje tam nejsou a kvůli vysokým horám můžeme používat jen malá letadla.
Jaký je největší rozdíl mezi kulturami České republiky a Nepálu?
Největší rozdíl vidím v náboženství, kdy v Nepálu jsou převážně hinduisté, zatímco o Češích pořádně nevím, jaké náboženství mají. Zřejmě to ani není tak důležité. Dle mého názoru je Bůh pro všechny stejný, ale každý ho nazývá jinak. Ještě mě trochu překvapuje přístup dospělých k dětem, a to když je běžné, že zde dospělí dětem tykají. V Nepálu dospělí dětem vykají.
Jak na vás tedy působí české děti?
Myslím si, že jsou celkem slušné, ale občas neumí pozdravit. Netuším, jaký mají respekt k učiteli, ale přijde mi, že čeští učitelé nejsou moc sdílní a vstřícní. U nás bylo běžné, že když si to student svými školními výsledky zasloužil, šel klidně s učitelem na kávu.
Přistěhoval jste se sám, s rodinou nebo s přáteli? Našel jste si už zde nové přátele?
Přijel jsem sám, protože kdo se chce prosadit, musí se umět zařídit sám. Rodina i přátelé zůstali v Nepálu. Zde se příliš na nikoho nevážu a jsem nezávislý. Češi jsou milí, nemám s nimi problém, ale vyhovuje mi pouze tento obchodní přístup.
Bylo pro vás snadné se přizpůsobit životu v České republice a začít vést vlastní obchod? S čím byly největší problémy?
První týdny byly opravdu těžké. Ucházel jsem se o manažerské práce, měl jsem všechny dokumenty, ale i přesto to nikdy neklaplo. V té době jsem ještě moc neovládal češtinu, která byla všude potřeba. Později jsem se ji samozřejmě naučil, dokonce i poměrně rychle, a teď mi už nedělá problém se domluvit nebo dělat rozhovory s tak milými dívkami, jako jste vy.
Slavíte v Čechách nějaké nepálské státní svátky nebo dodržujete ty české?
V Česku jsem sám, takže žádné naše svátky nedodržuji, ale ty české se mi moc líbí. Například Vánoce mám moc rád. Mám stromeček a myslím, že je slavím víc než někteří Češi.
