Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

17. listopad je výročím, které se opakuje už jako fraška

  9:58aktualizováno  9:58
Nejhorší jsou paradoxy dějin. Dějiny se neopakují, jak učil německý filozof G. W. Hegel, opakují se pouze výročí. Oprava z pera jiného německého filozofa, Karla Marxe, že dějiny se nejprve objevují jako tragédie, aby se opakováním staly fraškou, platí pro výročí mnohonásobně. Nikoliv pro dějiny. Ty se totiž ani neopakují, ani neskončily… jak to chvíli vypadalo.

Tichý protest hnutí Greenpeace a obyvatel Horního Jiřetína a Litvínova na Národní třídě 17. listopadu 2010 | foto:  Dan Materna, MAFRA

Když se organizátoři studentské demonstrace dne 17. listopadu 1989 pokoušeli vyvolat svým pochodem na pražský Albertov před dvaadvaceti lety vzpomínku na své předchůdce z před padesáti lety, omylem se z nich potom stali hrdinové procesu, který dnes pateticky nazýváme: Boj za svobodu a demokracii. Ten den se stal svátkem. 

Příliš mnoho výročí

Vždy, když jsem se díval na stárnoucí pamětníky té protektorátní éry roku 1939, kteří se tu a tam oslav „boje za svobodu a demokracii“ účastnili, bylo mi vskutku stydno za všechny, kteří si kdy pletli rok 1938 (podepsání Mnichovská dohody) a rok 1939 (nástup Protektorátu Böhmen und Mähren). Viděl jsem údiv ve stařeckých očích, když se to někomu z nás na oslavách povedlo, a spletl si ty číslovky…

Tanky namířené proti hranickým kasárnám, v nichž sídlila posádka československé

Tanky namířené proti hranickým kasárnám, v nichž sídlila posádka československé armády

Projevy odporu obyvatel Hranic proti okupaci Československa armádami Varšavské

Projevy odporu obyvatel Hranic proti okupaci Československa armádami Varšavské smlouvy

Sovětský tankista před kasárnami v Hranicích, kde sídlila místní posádka

Sovětský tankista před kasárnami v Hranicích, kde sídlila místní posádka československé armády

Dnes si dvacátníci pletou rok 1968 s rokem 1989. Nezdá se mi to podstatné, ve školách jsou učitelé ve stresu, a kdo si má všechna ta výročí pamatovat, že? Rok sem, rok tam, září 1938, březen 1939 (byl to jen chvíli po sobě, takže co?), ale někdy také slýchávám, že Pražské jaro bylo něco jako „Děkujeme, odejděte“. To i mne vyhrknou slzy hořkosti, aby mi bylo vzápětí smutno.

Kolikrát se ještě bude v předvečer různých výročí opakovat stále to samé? Bezmoc, lítost a zklamání? Nemohoucnost, vlahé oči a pocit ztráty nevinnosti? Budeme zase i letos poslouchat kázání o demokracii a zastupitelské demokracii? Budou nám zase lhát, že žijeme v tom nejlepším z možných světů? Budou zase mluvit o krizi?

Adolf Hitler mluví z balkonu Nové radnice v Brně - březen 1939

Adolf Hitler mluví z balkonu Nové radnice v Brně - březen 1939 - Snímek vznikl přesně 17. března 1939 v Brně

Odjezd Adolfa Hitlera z Pražského hradu, 16. 3. 1939, kolem 16,00 hod.

Odjezd Adolfa Hitlera z Pražského hradu, 16. 3. 1939, kolem 16,00 hod.

Přehlídku studentů pražské Německé univerzity Karlovy vykonal Adolf Hitler na I. hradním nádvoří kolem 15,30 hod., 16. 3. 1939.

Přehlídku studentů pražské Německé univerzity Karlovy vykonal Adolf Hitler na I. hradním nádvoří kolem 15,30 hod., 16. 3. 1939.

Marx tvrdil, že lidé, kteří jen nečinně přihlížejí, jsou zodpovědní za zlo tou svou nečinností. „Filozofové,“ říkával, „dosud svět pouze vykládali, jde ale o to změnit.“ O co jde však dnes? Chceme nějakou změnu? Dodejme - spolu jiným německým filozofem Friedrichem Nietzschem - že nestačí být osvobozen. Být osvobozen, ale k čemu? Nikoliv proč, nýbrž k jakému účelu…

Obávám se, že právě nedostatek této vize a účelu kazí nám všem i letos oslavy 17. listopadu 2011.


O autorovi

Josef Brož

Narozen roku 1965
Studoval na koncem 80. let Filozofické fakultě Univerzity Karlovy estetiku, divadelní a filmovou vědu. Podílel se na aktivitách Studentského tiskového a informačního centra (STIS), vydával na fakultě časopis Situace a přispíval do časopisu Kavárna A.F.F.A, který redigoval Martin Mejstřík. Ve Francii studoval na pařížské Sorbonne-Nouvelle, Paris III a Fakultě práva a politických věd Université de Bourgogne, Dijon/Paris.

V průběhu 90. letech působil jako redaktor kulturních oddělení, posléze také jako komentátor a zpravodaj v českých novinách (Denní Telegraf, Prostor, Český deník a týdeník, Lidové noviny), zároveň publikoval pravidelně kritiky, rozhovory a recenze v časopisu Ateliér. Spolupracoval také s Českým rozhlasem - Praha.

Přispíval do francouzských médií: Libération, La Croix, RFI. Před volbami v roce 1998 vydal knižní rozhovor s předsedou ČSSD Milošem Zemanem: Kdo je Miloš Zeman (Rybka Publishers, 1998). V letech 2000-2002 byl editorem ekonomických časopisů Development a Systémy logistiky.

K výročí 17. 11. v roce 1999 spolupodepsal (společně s Igorem Chaunem, Martinem Mejstříkem, Vlastimilem Ježkem, Vratislavem Řehákem a Šimonem Pánkem) výzvu bývalých studentů Děkujeme, odejděte! která se stavěla kriticky vůči opoziční smlouvě a zejména jejím dvěma představitelům: Miloši Zemanovi (ČSSD) a Václavu Klausovi (ODS). 

Vydal knižní monografii Aféry Anduly Sedláčkové (Petrklíč, Praha 2008).

Od května 2009 působil v Literárních novinách jako redaktor, od podzimu téhož roku jako zástupce šéfredaktora pro kulturu.

Od září 2010 působí jako šéfredaktor brněnského knižního Nakladatelství JOTA.

Zdroj: Britské listy



Autor:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Syrští povstalci v bojích o město Chanasír nedaleko Aleppa (27. srpna 2013)
ZÁPISNÍK: Potáhneme na Sýrii! Čeští komunisté milují Severní Koreu

Moderátor usnul, mezi českými novináři se objevily výzvy k válčení a komunistický hejtman mluvil s velvyslancem KLDR o povodních, píše komentátor MF DNES...  celý článek

Miroslav Kalousek po jednání s prezidentem Milošem Zemanem.
ZÁPISNÍK: Několik slov chvály

O jednom kolegovi novináři a o nadávání na média. O české otázce a třech divadelních představeních. A také gratulace Miroslavu Kalouskovi, to jsou témata...  celý článek

Nemůžete říci, že jste nebyli varováni, říká film Rolanda Emmericha 2012.
ZÁPISNÍK: Cože? Už zase krachuje západní civilizace?

Ministr byl na šrot, Zdeněk Škromach fotil "výborné koláčky", Okamuru s Bártou spojila kniha a Tokio volá "Banzai"! To jsou témata zápisníku "Minulý týden"...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.