Jsem státní zaměstnankyní, úřednice. I na mě se vztahuje rozhodnutí vlády o vyplácení 13. platu ve výši 10%, o 14. bude vláda raději rozhodovat jindy. Jsem ze strany odborových svazů i kolegů vyzývána, abych se připojila ke stávce. S výzvou "nesouhlasíme s rozhodnutím vlády vyplatit 13. plat pouze ve výši 10%", se setkávám každý den.
Souhlasím s výzvou. Také nesouhlasím s vyplácením 13. platu ve výši 10%. Stávkovat ale nebudu. Nesouhlasím totiž s vyplácením 13. platu vůbec. Pracuji 12 měsíců v roce a očekávám, že budu pobírat 12 platů ročně. Nepotřebuji 13. plat ani ve výši 10%, ani ve výši 50%. Logikou 14. platu a jeho výší se nehodlám zabývat vůbec.
Podle mého názoru výstražná stávka přichází poněkud pozdě a v podstatě se netýká 13. platů. Vláda již rozhodla a na svém rozhodnutí nebude zřejmě nic měnit. Stávky tohoto druhu se zdají být pověstným "… aby se vlk nažral, a koza zůstala celá…". Odstávkujeme si hodinu, naši politici nám prostřednictvím médií vzkážou, že dělají, co můžou, a my budeme šťastní, že dostaneme alespoň těch 10%.
Celá tato poněkud nafouknutá záležitost 13. platu nese poněkud jiný podtext. Vláda a odborové svazy na sebe přenášejí odpovědnost za důsledky nedostatečného zajištění přechodu na 16-ti třídní platový systém státních zaměstnanců.
Nezajímá mě, kdo je viník. Není mi ale jasné, jak je možné, že je zaveden nový systém, aniž by bylo zajištěno jeho finanční krytí. Černou komedii pak připomíná prosincové zařazení zaměstnanců do nových platových tříd. Většině z nás se plat navýšil v řádech stovek korun.
Tato komedie ovšem měla své lednové pokračování ve snížení osobního ohodnocení. Podtrženo "odečteno", můj měsíční výdělek je o několik stovek nižší než při 12-ti třídním systému. Kompenzace tohoto druhu jsou v ČR zcela běžné. Stávkovat bychom měli proti tomuto do nebe volajícímu šlendriánu. Rafinovanost, se kterou nám byly změny předkládány, nás zbavila možnosti se proti nim účinně bránit.
Největším paradoxem je skutečnost, že odměnou za mou kladně hodnocenou práci v uplynulém roce, je snížení osobního příplatku o 58%. Tento výsledek člověku "nevpíchne" do žil chuť a motivaci do další práce.
Samostatně výdělečně činná veřejnost musí být zcela zmatena. Média až na výjimky informují o zvýšení platů státních zaměstnanců bez dodatku, kde se ve skutečnosti na platy vzalo. Přehled výše platů státních zaměstnanců uvedených MF Dnes 5.4.2004 "Kolik dostávají od státu nejlépe placení zaměstnanci, úředníci a politici", je pro většinu z nás "státních zaměstnanců" nedostižnou metou.
Připomíná onen známý marketingový tah "nejnovější model automobilu již od….". Je fajn, že jako odborný referent ve státní správě mohu pobírat až 31 581 Kč. Pravdou zůstává, že beru polovinu. Mám ale štěstí, už se, na rozdíl od jiných, blížím republikovému platovému průměru.
Co závěrem?
Oprostím-li se od faktu, že pro některé státní činitele se na výplaty 13. a 14. platů finanční prostředky najdou, a pro jiné ne, jde mi snad jen o princip. Skutečně nepotřebuji od státu 13. a 14. plat. Smířím se s tím, že na platy státních zaměstnanců nejsou peníze.
Pochopím důvody, pro které bylo třeba zavést 16-ti třídní platový systém. Snažím se rozumět, že schodek vzniklý novým systémem, je uhrazen na úkor mého osobního příplatku. Přestaňte ale všichni VY, kteří rozhoduje o mé životní úrovni, předstírat, že se mám lépe.
