101 podpisů pro vládu nemá Gross jistých

  • 41
Nová koaliční vláda není zatím jistá. I když v ČSSD už začali poslanci podepisovat věrnost nové vládě, někteří odmítají takový krok udělat. Václav Klaus si bude muset ještě počkat na to, než mu předseda ČSSD Stanislav Gross přinese 101 podpisů pro novou koaliční vládu.

Sociálnědemokratičtí poslanci totiž podpisy nadšeni nejsou. A jmenují podmínky, za kterých by o něčem takovém alespoň uvažovali.

"Mám problém dávat bianko šek, dokud nebudu znát program nové vlády," řekl v neděli poslanec sociální demokracie Vladimír Laštůvka. Podobně se vyjádřil i jeho stranický kolega Karel Šplíchal.

"Rád bych nejdříve věděl, jestli bude sociální demokracie důsledně dbát na prosazování svého vlastního programu," potvrdil Šplíchal. A přidávají se i další: Radko Martínek, Eduard Zeman či Stanislav Křeček.

"Nebudu mít s podpisem problém, ale chci vědět, že budeme více uplatňovat náš volební program," podotýká Martínek. "Podepíšu to, ale až pokud se na tom usnesou orgány ČSSD," říká Zeman.

"Musí být ale zachováno právo poslance v některých věcech se svým klubem nehlasovat," dodává Křeček. A k "váhavcům" se připojuje i unionista Robert Vokáč.

Ten už v pátek MF DNES řekl, že je připraven ruku pro vládu zvednout, ale nevidí důvod něco podepisovat. Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach všem vzkázal: "Všechny podpisy pro vládu musí být, jinak nemá cenu ji vůbec sestavovat."

I šéf lidovců Miroslav Kalousek tvrdí, že 101 podpisů je nutných. "Pokud by někteří poslanci svůj podpis nepřipojili, byla by otázka, zda tady koalice o 101 hlasech existuje. A Stanislav Gross by nemohl jít na Hrad s jistotou většinové vlády," prohlásil Kalousek.

V klubu ČSSD ve sněmovně už leží podpisové archy, na které napsali svá jména první poslanci. "Ano, už se to podepisuje," potvrdil v neděli Škromach. Kalousek se podivoval, že sociální demokraté už s podpisy začali.

"Myslím, že se teprve musíme dohodnout na formulaci, pod níž budou podpisy poslanců," řekl.

Podpis nezaručí Grossově vládě trvalou podporu
Zatím také není zcela jasné, co poslanci vlastně svým podpisem stvrdí. Dají automaticky zelenou příští Grossově vládě?

Zavážou se, že budou stát za vším, co jeho kabinet udělá? V tomto okamžiku se zdá, že na obě otázky zní odpověď jednoznačně: Ne.

Podle Škromacha nejde o žádný bianko šek, kterým by se poslanci automaticky zavázali k podpoře všech kroků vlády. Je to podle něj jen předběžný příslib, že podpoří vznik nové vlády na koaličním principu, aby Stanislav Gross jako příští premiér mohl před jmenováním na Pražském hradě ukázat, že má jistých 101 hlasů.

Předseda lidovců Kalousek tvrdí, že podpisy poslanců absolutně neznamenají, že by se už nyní zavazovali k podpoře programu příští vlády. Dodává, že on se může zaručit za všechny své poslance jediným autogramem - svým.

Koalice chce pokračovat v reformě financí. Změkčit ji nehodlá
Pokud se Stanislavu Grossovi podaří sestavit staronovou koalici ČSSD, lidovců a unionistů, její program nebude moci být radikálně odlišný od toho, na němž se před dvěma lety s koaličními partnery dohodl Vladimír Špidla.

Lidovci a unionisté totiž nehodlají připustit, aby se vládní program vychýlil více směrem k programu sociální demokracie. Již nyní se představitelé všech tří vládních stran shodují, že chtějí dál pokračovat v reformě veřejných financí a postupném snižování schodků státního rozpočtu.

Tak aby v roce 2006 nebyl vyšší než čtyři procenta hrubého domácího produktu. To, že reforma financí musí pokračovat, MF DNES potvrdil úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross.

"Koridor pro reformu financí bude zachován," míní šéf unionistů Pavel Němec. Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek by si osobně přál razantnější úspory, ale s ohledem na sociální demokraty ví, že to zřejmě není průchozí.

Předchozí dohody platí
Platit mají již dříve uzavřené dohody, například ta, kterou už Špidlova vláda nestihla prosadit, tedy že má být zavedeno společné zdanění manželů s dětmi.

ČSSD, lidovci a unionisté se také budou muset dohodnout na konečné podobě zákona o majetkových přiznáních, který je klíčovým záměrem vlády v boji proti šedé ekonomice.

"Samozřejmě do programu budeme chtít dát také přípravu penzijní reformy a stabilizaci zdravotnictví," uvedl místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach. O těchto stěžejních záležitostech podle něj vláda nebude chtít rozhodovat většinou 101 hlasu, ale pokusí se získat i podporu od opozičních politiků.

Nová vláda se podle Škromacha více zaměří na vytváření nových pracovních míst. Boj s nezaměstnaností byl přitom jedním z největších neúspěchů dosavadní vlády Vladimíra Špidly. Nepodařilo se ji snížit a je stále kolem deseti procent.

Ulehčení pro podnikatele?
Předseda unionistů Pavel Němec také avizuje, že pokud se podaří novou vládu sestavit, bude její programové prohlášení "méně ideologické" a zaměří se víc na konkrétní praktické problémy.

"Budeme se chtít zaměřit třeba na takové věci, aby si podnikatelé mohli vyřizovat své záležitosti, nejen placení daní, ale i věci, které souvisí se sociálním a zdravotním pojištěním, z jednoho místa," řekl Němec.

Podle něj i podle Kalouska by se koalice měla pokusit vyřešit i to, že stále nebyl přijat zákon o deregulaci nájemného. Špidlova koalice pro něj za dva roky většinu nenašla.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue