Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Byl to výstřel svobody, vzpomínají na sarajevský atentát Srbové

  22:13aktualizováno  22:13
Višegrad (Od zvláštní zpravodajky iDNES.cz) - Zatímco Evropa si 100. výročí od osudné kulky, jež ukončila život následníka habsburského trůnu, připomíná povětšinou tichou vzpomínkou, v bosenském Višegradu se odehrává zcela jiný příběh. Připomíná Gavrilo Principa coby hrdinu a bojovníka za svobodu. Srbové z obou břehů řeky Driny tradiční interpretaci o prachsprostém teroristovi odmítají a hold mu ve velkém přišly v sobotu vzdát stovky lidí.

Muž se srbskou vlajkou prochází pod mozaikou s portrétem Gavrilo Principa, kterou odhalili v bosenském Višegradu. (28. června 2014) | foto: AP

 „Výstřel Gavrilo Principa nebyl výstřelem do Evropy. Byl to výstřel svobody, který znamenal počátek obrovského utrpení a ztrát a nakonec přeci jen osvobození od okupantů,“ vrátil se k převratným událostem 28. června 1914 v sobotu odpoledne prezident bosenské Republiky srbské Milorad Dodik, šéf jedné ze dvou entit federace Bosny a Hercegoviny. Odměnou mu za tato slova byl mohutný potlesk davu, jehož jednolitost tu a tam narušila vztyčená vlajka se srbskou trikolorou.

Fotogalerie

„Nedovolíme nikomu, aby nám znesvěcoval naši historii a naši svobodu,“ vzkázal Dodik do světa z nově otevřeného pseudohistorického městečka režiséra ztřeštěných balkánských komedií Emira Kusturici.

O tom, že Srbové si svou historii pošlapávat nenechají, ale stejně už dávno nikdo nepochyboval. V opačném případě by totiž Dodik stál po boku svého federativního protějšku v Sarajevu.

Jenže ani bezmála dvacet let nestačilo k tomu, aby se zahojily staré válečné křivdy. Bosenského muslima nebo Chorvata byste toho dne v jinak ospalém, v horách posazeném Višegradu hledali marně. Sobota totiž patřila Srbům - jak sami s oblibou říkají, těm na obou stranách řeky Driny. Jinými slovy, těm ze Srbska i těm z Republiky srbské.  A samozřejmě jejich hrdinům.

Princip i „kosovští mučedníci“ v podání slavného režiséra

Kromě Principova osudného výstřelu ale 28. červen tradičně patří jiné zásadní události srbských dějin, staré přesně 625 let. Tolik roků totiž uplynulo od bitvy na Kosově poli, kdy Pyrrhovo vítězství srbských vojsk vedených knížetem Lazarem předznamenalo dalších pět set let osmanské nadvlády.

Odkaz takzvaných „kosovských mučedníků“ nezastínila ani zářivě rudá trička místních středoškoláků s podobiznou Gavrilo Principa ani jeho propadlý obličej shlížející z magnetů pouličních stánkařů. Zatímco trička sponzorovaná bosenskosrbskými sociálními demokraty patrně ještě dnes večer skončí kdesi na dně skříně, odkaz knížete Lazara a jeho je přežije v podobě nově vysvěceného chrámu, tyčícího se na samém konci výběžku, který se noří do tyrkysově zelené Driny.

Pokud by však Princip ještě žil, ani on by si nemusel ve višegradském Kusturicově komplexu připadat méněcenně. Od večera totiž s veškerou pompou shlíží na každého příchozího z rozsáhlé mozaiky. Příhodně z ulice Mlada Bosna, pojmenované po podzemní organizaci, která atentát na tehdejšího následníka rakousko-uherského trůnu naplánovala.

Pokud tedy snad ještě někdo pochyboval o interpretaci Principova činu v podání Srbů, tváří v tvář tomuto nápisu berou veškeré pochyby za své.

Atentát na následníka trůnu Františka Ferdinanda ve videodokumentu:







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.