Smiřická nádražní budova před víc než sto lety a dnes. | foto: koláž iDNES.cz

100 POHLEDŮ NA ČESKO: Soudky čekající na odvoz z nádraží Smiřice

  • 66
V posledních 150 letech toho Česko zažilo hodně. Dvě velké světové války, průmyslový rozmach, hospodářské krize i obrovské přesuny obyvatelstva. To všechno mělo vliv na podobu měst i krajiny. Seriál iDNES.cz vám ukáže méně známé pohledy na některá místa v Čechách, na Moravě i Slezsku.

Pozorní čtenáři se samozřejmě zmýlit nemohli, sama fotografie obsahuje nápovědu nadmíru jasnou - nápis Smiritz, tedy Smiřice. „Atypickou reprezentativní budovu ve stylu zámečku postavil ‚sponzorsky‘ a za své peníze průmyslník Liebig, což byl Němec. Dráha ušetřila, obyvatelé měli pěkné nádraží a Liebig měl své malé německé nápisy kdesi vysoko nahoře,“ poodhalil historii netypické nádražní budovy jeden z tipujících v diskusi.

Nádraží ve městě ležícím na sever od Hradce Králové je skutečně unikátní. Sama budova sice není kulturní památkou, nicméně je jedinou nádražní budovou v ČR, která je postavena ve stylu loveckého zámečku včetně takzvaného zvířecího příkopu, uvádějí oficiální stránky města Smiřice.

Historie místní železnice je pak skutečně úzce spjata s působením rakouského a českého textilního průmyslníka a politika z rodiny Liebiegů, Johannem Carlem Ignazem Liebiegem. Díky němu byla postavena železnice z Pardubic do Liberce, tedy první železniční spojení severu Čech se zbytkem monarchie a zároveň jedna z prvních železničních tratí v Čechách, uvádí internetová encyklopedie Wikipedia.org.

A ony soudky? Ty zřejmě pocházejí z lihovaru, který zde před rokem 1755 založil německý podnikatel M. Mautner a nechal k němu vybudovat i vlečku, a to kvůli problémům s dovozem melasy po silnicích. V areálu, který ze druhé světové války zkonfiskovali Němci, se už znovu původní výrobu obnovit nepodařilo. Dnes v prostorech lihovaru sídlí chemička.

Portál iDNES.cz spustil od 11. ledna 2016 seriál nazvaný 100 POHLEDŮ NA ČESKO. Během roku vydáme stovku dosud nepublikovaných, případně málo známých historických fotografií. Většina snímků pochází z archivu Pavla Scheuflera. Článek posléze doplníme i o aktuální snímek, mezitím mohou čtenáři do diskuse psát, jaké město či lokalitu historická fotografie zachycuje.


Další z rubriky Sto pohledů