Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

100 dnů Obamy: Ekonomické krize se nezalekl

  7:29aktualizováno  7:29
Jestliže někdo vede nejdůležitější zemi světa, převzal moc za největší ekonomické krize od 30. let, řeší dvě války a má za sebou teprve prvních 100 dnů, je jisté, že na hodnocení je to příliš krátká doba. Ale média i politici obestřeli toto číslo jakousi magií. Takže: co nám o sobě napověděl Obama? Podívejme se na něj teď českýma očima.

Obama postupuje poměrně pragmaticky, nesnaží se o revoluci v americké ekonomice. | foto: Reuters

Prezident Barack Obama je v úřadu jen 100 dní, ale za tuto krátkou dobu se mu podařilo jasně formulovat hlavní zásady jeho ekonomické politiky, což se nedá říci o všech prezidentech v posledních desetiletích. Barack Obama evidentně nastoupil do funkce s promyšlenou strategií.

Přitom se stal prezidentem v mimořádně obtížné ekonomické situaci. Ekonomika Spojených států je v recesi, největší banky v zemi jsou na pokraji bankrotu, nezaměstnanost rychle stoupá a Amerika zřejmě přijde nejméně o jednu ze svých tří velkých automobilek.

Této situaci se samozřejmě musely podřídit i plány nového prezidenta. Zastavení ekonomického propadu a stabilizace bank dostaly přednost před vším ostatním. Nicméně ani v této situaci Barack Obama neopustil své dlouhodobé plány, především na reformu zdravotního systému a na úpravy daní.

Stovky miliard

Prakticky hned po nástupu do úřadu prezident přesvědčil senátory, aby podpořili jeho ambiciózní rozpočtový "balík", který by měl do ekonomiky dostat až 780 miliard dolarů. V březnu následoval menší balík, zvyšující již dříve naplánované výdaje o více než 30 miliard dolarů. Tato rozpočtová expanze nemá v americké historii obdoby a ukazuje, jakou důležitost připisuje nová administrativa rychlému zastavení ekonomické krize.

Krize vše změnila

Tady je seznam Obamových priorit:
na 1. místě ekonomika, na 2. místě ekonomika, na 3. ekonomika... Hospodářská krize, největší od 30. let, všechno změnila. Pokud proběhne dobře, bude Obama považován za dobrého prezidenta.

Zahraniční politika se zásadně proměnila, byť do značné míry spíš stylem, protože americké zájmy jsou stejné. Irák byl odsunut, na prvním místě je Afghánistán a obnovení dobrého jména Ameriky ve světě.

Domácí politika se odvíjí od krize. Obama chce například řešit problematiku zdravotního pojištění. Jinak se musí snažit vybalancovat přehnaná očekávání svých voličů, nedůvěru republikánů. Jedním z hlavních počátečních cílů je překonat polarizaci země.

Prezident Obama však plánuje i další výdaje a nejde o maličkosti: v únoru ohlásil ministr financí plán na poskytnutí 275 miliard dolarů na refinancování hypoték a podporu rodin, které hypotéku nemohou splatit. A začátkem března oznámil prezident Obama, že během 10 let plánuje utratit 650 miliard dolarů na rozšíření zdravotní péče i na doposud nepojištěné Američany.

Není divu, že z těch stovek miliard se zatočila hlava nejen republikánské opozici, ale i investorům. Za první dva měsíce vlády prezidenta Obamy ztratil index burzy v New Yorku 28 procent. Situace se začala měnit k lepšímu až v dubnu. V té době se začaly projevovat efekty druhé hlavní vládní iniciativy – podpory bank. Nová vláda pokračovala v programu Bushova ministra financí Paulsona a pumpovala stovky miliard do amerických bank. Část použila na posílení kapitálu, část na výkup špatných úvěrů. V dubnu, kdy banky hlásí čtvrtletní výsledky, se ukázalo, že jejich situace je lepší, než většina investorů očekávala, a cena jejich akcií začala zase růst. Banky se dokonce začaly cítit natolik silné, že sedm menších již vrátilo prostředky, které dostaly od vlády před půl rokem, a chystají se na to i obři, jako jsou Goldman Sachs či JP Morgan Chase.

Program vlády na podporu bank však jen tak neskončí. Mezinárodní měnový fond odhaduje, že někde v americkém finančním sektoru stále čeká více než jeden bilion dolarů špatných úvěrů, kterých se banky budou muset nějak zbavit. Buď je od nich koupí vláda (ta však na to teď nemá peníze), nebo je banky budou postupně odepisovat, což jim bude trvat řadu let. Obama a jeho ministr financí Geithner se tedy budou muset rozhodnout. Buď dokončí očistu bank, nasypou do nich další stovky miliard a stanou se jejich největšími akcionáři s příslušnými právy, nebo bankám již pomáhat nebudou, ale pak je musí nechat podnikat a nemohou jim nařizovat, koho zaměstnávat a jak zaměstnancům platit.

Méně bývá někdy více

Agenda prezidenta Spojených států je však mnohem obsáhlejší a stejně důležité jako domácí kroky jsou i opatření s mezinárodním dosahem. Prezident Obama je mnohem aktivnější na mezinárodním ekonomickém poli, než byl jeho předchůdce. V dubnu hrála Amerika důležitou roli na schůzce G20 v Londýně. Baracku Obamovi se sice nepodařilo přemluvit Evropany k dalšímu zvyšování vládních výdajů, ale pomohl najít kompromis mezi Evropou a Čínou ohledně kritiky daňových rájů.

Možná i díky tomuto kompromisu se americká vláda rozhodla neoznačit Čínu za zemi manipulující svým devizovým kurzem, což sice vypadá jako technické rozhodnutí, ale má politické důsledky. Barack Obama ve své kampani Čínu z manipulace obviňoval, a pokud by vláda Čínu tak označila, umožnila by americkým firmám žalovat čínské firmy a bránit jejich vývozům do USA. Svět by se tak mohl dostat na okraj obchodní války obrovského rozsahu.

Barack Obama obdobně nesplnil další ze svých předvolebních slibů, otevření dohody severoamerické zóně volného obchodu (NAFTA). To sliboval v létě 2008, když byl pod tlakem kampaně dnešní ministryně zahraničí Clintonové, a naklonil si tak důležité zástupce odborových svazů. Stejně jako v případě Číny ohrožoval i tento slib zahraniční obchod a tedy i prosperitu USA. Ekonomům se tedy ulevilo, že prezident Obama již netrvá na slibech kandidáta Obamy. Jak se k tomuto rozhodnutí postaví voliči, je ovšem jiná věc.

Prezident Obama musí udělat ještě jedno rozhodnutí, na které čekají odborářské svazy velmi netrpělivě. Ty navrhují, aby se výrazně usnadnilo organizování odborů v amerických firmách (dnes je potřeba tajné hlasování zaměstnanců, zda si odbory přejí). Odboráři to považují za diskriminaci a požadují od prezidenta podporu v uvolnění tohoto požadavku. Barack Obama se zatím nevyjádřil, jak s návrhem zákona naloží, ale rozhodnutí nemůže odkládat příliš dlouho.

Jaký tedy bude prezident Obama? Zatím se zdá, že se nezalekl ekonomické krize a snaží se ji využít k prosazení některých svých dlouhodobých plánů. Zároveň však prezident Obama postupuje poměrně pragmaticky a nesnaží se o revoluci v americké ekonomice, spíše o její "poevropštění“. Avšak na to, zda se mu to povede, musíme počkat déle než jen 100 dní.

Autor:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sbohem, Kavárno... (Za ilustrační snímek byl zde použit záběr, na němž se 4.
Sbohem! Editor Kavárny on-line Josef Chuchma se loučí

K třicátému červnu 2013 byla uzavřena dosavadní existence Kavárny on-line, která vznikla z mé iniciativy, coby editora "papírové" Kavárny v MF DNES. Chtěl...  celý článek

Figuríny s oběšenci se objevily v úterý ráno 22. října na pražském Klárově
ZÁPISNÍK: Panika o českých volbách a sex v Japonsku

Cizinci se divili, proč Češi šílí kvůli volbám. Vzpomínky na válku. Málo sexu u Japonců podle The Washington Post. Fotbalové paměti. To jsou témata zápisníku...  celý článek

Miss America 2014 Nina Davuluri. Někteří Američané ji šmahem odsoudili jako...
ZÁPISNÍK. Miss America a vůdkyně Bobo. Papež poskytl interview

Hrozné, Miss America je mohemedánka. Pinožení u klausistů. Proč na rozdíl od Němců odsuzujeme velkou koalici. Rozhovor Svatého otce. To jsou témata zápisníku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.